|
|
Management při obtížné intubaci v přednemocniční neodkladné péči
SKLENKOVÁ, Hana
Bakalářská práce se zabývá tématem managementu obtížné intubace v přednemocniční neodkladné péči. V souvislosti s obtížnou intubací je zde řešena i problematika obtížného zajištění dýchacích cest a vypořádání se s takto nesnadně řešitelnými situacemi.V rámci prozatímní legislativy není zdravotnický záchranář podle vyhlášky č. 55/2011 Sb., kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, kompetentní k provádění samotné endotracheální intubace. Vyjma situace krajní nouze. (29) Navzdory tomu je ale povinný veškeré postupy znát a tyto výkony ovládat a to hlavně v urgentních situacích, kdy musí být lékaři nápomocen. Cílem této práce bylo zmapovat možnosti řešení obtížné intubace v přednemocniční neodkladné péči se zaměřením na kompetence zdravotnického záchranáře. V průběhu zpracování výzkumné části jsem ale dospěla k názoru, že s přihlédnutím na prozatímní legislativu a postoj záchranářů k tomuto tématu bude vhodnější zmapovat zkušenosti a vědomosti zdravotnických záchranářů týkající se managementu obtížné intubace a obtížného zajištění dýchacích cest. V teoretické části jsem se snažila přiblížit problematiku obtížné intubace a s tou samozřejmě i zajištění dýchacích cest. Součástí postupu řešení obtížné intubace, která sice není v kompetencích zdravotnického záchranáře, je právě i využití alternativních pomůcek, které by měl každý zdravotnický záchranář ovládat. Výzkum byl řešen kvalitativní metodou a to formou strukturovaného rozhovoru. Rozhovor probíhal se zdravotnickými záchranáři, kteří byli náhodně vybráni v různých oblastních střediscích Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Výzkumný soubor tvořilo třináct respondentů různého pohlaví, věku a délky praxe. Respondentům bylo položeno 11 otázek, které zjišťovaly, jaký postoj zaujímají zdravotničtí záchranáři k problematice obtížného zajištění dýchacích cest. Otázky se týkaly zkušeností s těmito stavy, jejich možnostmi řešení a zároveň prověřovaly všeobecné znalosti o tom, zda jsou zdravotničtí záchranáři teoreticky připraveni na řešení obtížné intubace a obtížného zajištění dýchacích cest v přednemocniční neodkladné péči. Při zpracování dat z výzkumu jsem dospěla k závěru, že přístup zdravotnických záchranářů k problematice obtížného zajištění dýchacích cest není tak zodpovědný, jak by měl. Ačkoliv se zdravotničtí záchranáři setkali s obtížným zajištěním dýchacích cest, většinou to byli právě lékaři, kteří tyto stavy řešili. Ve většině názorů se zdravotničtí záchranáři shodli, že si prozatím s využitím laryngeální masky vystačí, popřípadě si na místo zavolají lékaře. Pokud by ale nebyl lékař v dosahu, nelze s jistotou říci, zda by dané situace dokázali zvládat sami, neboť jejich teoretické znalosti tomu ne vždy odpovídaly. Jako pozitivní výsledek svého výzkumu shledávám zjištění, že by se většina zdravotnických záchranářů nebránila dalšímu jak praktickému tak teoretickému vzdělávání v tomto směru a že jsou i jedinci, kteří se soukromě vzdělávají v této problematice. Bakalářská práce může být přínosná studentům oboru zdravotnický záchranář a také odborným zdravotnickým pracovníkům pro ucelení informací z oblasti zajištění dýchacích cest. Součástí bakalářské práce je rovněž DVD-ROM doplněný o video přílohy.
|
|
|
Možnosti zajištění dýchacích cest zdravotnickým záchranářem v podmínkách přednemocniční neodkladné péče
KOZELKA, Pavel
Tato bakalářská práce se zabývá možnostmi zajištění dýchacích cest zdravotnickým záchranářem v podmínkách přednemocniční neodkladné péče. Zajištění dýchacích cest je jeden z nejdůležitějších výkonů v přednemocniční neodkladné péči, s kterým se setkáváme převážně při náhle vzniklých, neočekávaných situacích. Správné zajištění dýchacích cest u pacienta neznamená jen možnost účelné ventilace, ale i dostatečnou oxygenaci všech tkání. Ne vždy se nám povede zprůchodnit dýchací cesty obvyklou technikou, a proto bychom měli mít v záloze připravenou nějakou další alternativní pomůcku, která by nám pomohla zvládnout a vyřešit vzniklou situaci. Teoretická část práce se zabývá komplexní problematikou zajištění dýchacích cest. První kapitola se zaměřuje na historii, abychom si představili, jak se v průběhu času vyvíjely techniky v obnově a zajištění dýchání. Následoval krátký úvod do anatomie a fyziologie dýchacích cest člověka. V dalších kapitolách byl definován pojem přednemocniční neodkladná péče a kompetence zdravotnického záchranáře. Následující kapitoly už byly zaměřeny přímo na zajištění dýchacích cest, které byly rozděleny na zajištění dýchacích cest bez pomůcek a s pomůckami. U zajištění dýchacích cest bez pomůcek jsme se zabývali revizí dutiny ústní, záklonem hlavy, trojitým manévrem a Heimlichovým a Gordonovým manévrem. Z pomůcek, které se používají k zajištění dýchacích cest, jsme popisovali vzduchovody, kombitubus, laryngeální tubus, laryngeální masku a její typy, I-gel, endotracheální intubaci a alternativní zajištění dýchacích cest, mezi které patří koniopunkce a koniotomie. V závěrečné kapitole jsme pojednávali o umělé plicní ventilaci a ventilačních režimech. Praktická část práce byla zaměřena na porovnání možností zajištění dýchacích cest a znalostí postupů při zajištění dýchacích cest mezi zdravotnickými záchranáři Zdravotnické záchranné služby Jihočeského, Středočeského a Plzeňského kraje.
|
|
|
Ventilační podpora v přednemocniční péči a během transportu pacienta
PETROVIČ, Pavel
Tématem této bakalářské práce je ventilační podpora v přednemocniční péči a během transportu. Vědomí, dýchání a krevní oběh patří mezi základní životní funkce. Ventilační podporou jsme schopni zajistit úplnou nebo částečnou plicní ventilaci. K tomu nám slouží různé pomůcky, ať už to jsou jednoduché resuscitační roušky a masky určené pro laickou veřejnost, nebo se jedná o pomůcky určené pro vyškolené zdravotnické záchranáře, jako je například laryngeální maska nebo endotracheální kanyla a ventilátor pro umělou plicní ventilaci. Přednemocniční péče se týká nejen poskytnutí profesionální první pomoci, ale také poskytnutí první pomoci laickou veřejností. Proto jsou v práci uvedeny pomůcky k zajištění ventilaci plic. Tato bakalářská práce měla dva cíle, a to zmapovat a porovnat znalosti studentů maturitních ročníků o dýchání z úst do úst a zmapovat zkušenosti zdravotnických záchranářů s laryngeální maskou Supreme a s kapnometrií. Průzkum byl realizován smíšenou metodou výzkumu. Znalosti studentů maturitních ročníků byly zjištěny formou testů, které byly rozdány v třídě Z4 Střední odborné školy veterinární, mechanizační a zahradnické a Jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky a ve třídě 4. B Gymnázia Jírovcova. V ročníku Z4 byl průzkum proveden 14. března 2014, ve třídě bylo přítomno 25 studentů, z toho 4 muži a 21 žen. Ve třídě 4. B bylo testování znalostí studentů provedeno 2. dubna 2014 a bylo přítomno 26 studentů, z toho 16 žen a 10 mužů. Na začátku testu byl kladen důraz na zachování anonymity respondentů, dále byli seznámeni s charakterem výzkumu a jeho cílem. Na začátku testu bylo provedeno krátké statistické šetření zda se jedná o muže či ženu a zda je daná osoba vlastníkem řidičského oprávnění či nikoli. Následovalo 15 uzavřených otázek, ve kterých studenti vybírali právě jednu správnou odpověď. Po odevzdání testů byla provedena zpětná vazba a studentům řečeny správné odpovědi. Celkem bylo tedy rozdáno 51 testů. Zkušenosti zdravotnických záchranářů s laryngeální maskou Supreme a s kapnometrií byly zjišťovány formou pěti krátkých rozhovorů v týdnu od 7. do 11. dubna 2014. Výzkumný soubor tvořili zdravotničtí záchranáři v zaměstnaneckém poměru u Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Získaná data z testů byla vyhodnocena, každá otázka zvlášť, a následně přenesena do grafů, které vyobrazují počty správných a špatných odpovědí. Cílem práce bylo zmapovat a porovnat znalosti studentů maturitních ročníků. Statisticky vyhodnocené testy svědčí o tom, že studenti ze třídy Z4 mají více znalostí o umělém dýchaní z úst do úst potažmo o neodkladné resuscitaci. Celkem v 7 otázkách byli určitě úspěšnější, než jejich vrstevníci ze 4. B, kteří byli lepší pouze ve třech otázkách. Zkušenosti zdravotnických záchranářů s laryngeální maskou Supreme jsou pozitivní a pokud je u pacienta nutné zajistit dýchací cesty, kdy na místě zásahu není lékař, tak volí právě LMA Supreme. Zdravotničtí záchranáři se shodují, že následná ventilace přes LMA Supreme je dostačující, pokud správně zvolíme velikost. Zdravotničtí záchranáři využívají kapnometr, pokud je k dispozici, protože není dostupný ve všech vozech ZZS. Zdravotničtí záchranáři ze zkoumaného souboru se denně nesetkávají s pacienty, kteří by potřebovali, nebo by byli na řízené ventilaci. Studenti maturitních ročníků mají povědomí o dýchání z úst do úst, popřípadě o poskytování první pomoci. Ovšem tyto znalosti nejsou 100% a bylo by třeba zavést výuku první pomoci na středních školách. Zdravotničtí záchranáři přejímají nové pomůcky a přístroje za své a používají je během své praxe. A první pomoc se díky tomu stává prospěšnější pro pacienta a komfortnější pro zdravotnického záchranáře.
|
|
|
Zajištění dýchacích cest v přednemocniční neodkladné péči zdravotnickým záchranářem
NOVOTNÁ, Magdalena
Zajištění a udržení průchodnosti dýchacích cest je jeden z nejdůležitějších úkonů, který musí zdravotnický záchranář ovládat. K tomu je nezbytné znát i opatření k prevenci aspirace. Udržení průchodnosti dýchacích cest je základním předpokladem pro ventilaci a oxygenaci raněného. Správné zprůchodnění a zajištění dýchacích cest může být i život zachraňujícím výkonem. Bakalářská práce se zaměřuje na možnosti zajištění dýchacích cest zdravotnickým záchranářem ve Středočeském kraji. V práci jsou uvedeny způsoby zajištění dýchacích cest bez pomůcek i s pomůckami, které má zdravotnický záchranář v přednemocniční péči k dispozici. Výzkumný soubor tvořili zdravotničtí záchranáři na výjezdových stanovištích Středočeského kraje. Výzkum byl proveden kvantitativní metodou. Za účelem sběru dat byla využita technika anonymního dotazníku, kde bylo rozdáno 100 dotazníku po stanovištích zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje. Návratnost z celkového počtu 100 rozdaných dotazníku byla 76, tedy 76% z celkových 100%. Cílem práce bylo zmapovat možnosti zajištění dýchacích cest zdravotnickým záchranářem ve Středočeském kraji, kde byl cíl splněn. Hypotéza 1, že nejefektivnějším způsobem zajištění dýchacích cest je pro zdravotnického záchranáře endotracheální intubace se potvrdila, stejně tak jako hypotéza 2, že zdravotničtí záchranáři nepoužívají k zajištění dýchacích cest {\clqq}LMA {--} Fastrach``.Výsledky práce mohou být využity v oblasti utváření standardizovaných metod a postupů zajištění dýchacích cest v přednemocniční neodkladné péči a mohou být použity k dalšímu vzdělávání studentů vysokých škol zdravotnických oborů.
|
host ::
RSS.